Leoš Janáček
Ano, o půlnoci žebříkem, provazem, pakliči – Ja — te middernacht, met een ladder, een touw, valse sleutels —
A tak dále, a tak dále! En zo voort, en zo voort!
Slečno, vy máte názory o advokátech! Juffrouw, u heeft nogal een opvatting over advocaten!
Ale vy to musíte dostat! Maar u moet het te pakken krijgen!
Jsou tam dopisy, Er liggen daar brieven,
a mezi nimi taková žlutá obálka, en daartussen zo'n gele envelop,
v ní Prusův vlastnoruční testament zapečetěný. daarin Prus' eigenhandig geschreven testament, verzegeld.
Proboha živého, jak to víte? In godsnaam, hoe weet u dat?
Prosím – Alstublieft —
Víte to jistě? Weet u dat zeker?
– co v něm je, jaký je? — wat erin zit, hoe het luidt?
Nu, v něm Pepi odkazuje statek Loukov Nou, daarin laat Pepi het landgoed Loukov na
svému nemanželskému synovi. aan zijn buitenechtelijke zoon.
Výslovně? Met zoveel woorden?
Ano. Ja.
Obálka zapečetěna? De envelop verzegeld?
Ano. Ja.
Pečeti Josefa Pruse? Met het zegel van Josef Prus?
Ano. Ja.
Tak děkuju. Nou, dank u wel.
Pročpak děláte z nás blázny? Waarom maakt u ons voor gek?
Vy mně nevěříte? Gelooft u mij niet?
Já věřím! Ik geloof haar!
Ani slova! Geen woord ervan!
Vy mně nevěříte? Gelooft u mij niet?
Já věřím! Ik geloof haar!
Ani slova! Ani slova! Geen woord! Geen woord!
Jak se můžete opovážit – Hoe durft u —
Ani slova! Geen woord!
Člověče, měj rozum! Man, gebruik uw verstand!
Je-li obálka zapečetěna, Als de envelop verzegeld is,
jak může někdo vědět, co je v ní? hoe kan iemand dan weten wat erin zit?
Já věřím! Ik geloof haar!
V cizím domě! In andermans huis!
Slečno, vy máte zvláštní způsob Juffrouw, u heeft een merkwaardige manier
vykládat pohádky. om sprookjes te vertellen.
Já věřím. Ik geloof haar.
Abyste věděl, doktore. Zodat u het weet, dokter.
Já věřím, co řekla slečna. Ik geloof wat de juffrouw zei.
Proto půjdete do Prusova domu – Daarom gaat u naar het huis van Prus —
To asi neudělám. Dat doe ik waarschijnlijk niet.
– a nebo požádám o tu službu — of anders vraag ik om die gunst
prvního advokáta z adresáře. de eerste advocaat uit het adresboek.
Pro mne, za mne! Mij best!
Doktor Abeles? Dokter Abeles?
Aspoň toho ne! Hem in elk geval niet!
Tady Gregor! Hier — Gregor!
Počkejte, vždyť jsme přátelé. Pojedu! Wacht — we zijn toch vrienden. Ik ga wel!
K Prusovi? Naar Prus?
Třeba k čertu. Desnoods naar de duivel.
Konečně! Eindelijk!
Dobře, Gregore! Goed zo, Gregor!
Konečně! Eindelijk!