Leoš Janáček
Nu, a co? Nou, en?
Neobyčejný pohled! Ta krása! Duše se raduje. Wat een uitzicht! Die schoonheid! De ziel jubelt.
To je toho! Nou en!
Rozkoš! A ty jen: "to je toho!" Měla bys jen přihlédnout, jaká krása tají se v přírode. Genot! En jij zegt alleen maar: "nou en!" Je zou eens moeten opletten hoeveel schoonheid er in de natuur schuilt.
Nu arci. Jaká s tebou řec! Jsi učitel, chemik, mechanik! Ja ja, natuurlijk. Met jou valt niet te praten! Jij bent leraar, scheikundige, werktuigkundige!
Podívej se, kdo to tam rozkládá rukama? Kijk, wie is dat daar die met zijn armen staat te zwaaien?
To Dikoj, vadí se se synovcem. Dat is Dikoj, hij heeft ruzie met zijn neef.
To si našel míto! Mooie plek heeft hij uitgezocht!
Najde si je všude. Upadl mu do rukou Boris Grigorjevič. Hij vindt er overal een. Boris Grigorjevič is hem in handen gevallen.
Tak si na něm pojezdí. Dan kan hij zich weer lekker op hem uitleven.
Jako by se od řetězu utrh. Pojď' me mu z cesty: ještě by se na nás chytil. Alsof hij van zijn ketting is losgebroken. Kom, laten we hem uit de weg gaan: straks klampt hij zich ook nog aan ons vast.