Leoš Janáček
Však včil vidíš, že s mým bědným životem svůj spojit nemůžeš! Maar nu zie je dat je jouw leven niet met mijn ellendige leven kunt verbinden!
Buď s Bohem... Vaarwel, ga met God...
a pamatuj si, žes byl nejlepší člověk, en onthoud dat je de beste man was,
nejlepší člověk, jehož jsem potkala na světě! de beste man die ik ooit op de wereld heb ontmoet!
Žes mi zúmyslně poranil to líco, Dat je met opzet mijn gezicht hebt verwond,
to jsem ti dávno odpustila. dat heb ik je allang vergeven.
To jsi hřešil jenom z lásky, Je hebt alleen uit liefde gezondigd,
jako já kdysi. net zoals ik ooit deed.
Ty odejdeš do světa za hodnějším životem, Jij trekt de wereld in voor een waardiger leven,
a mne nevezmeš s sebou, Jenůfko? en je neemt me niet mee, Jenůfka?
Laco, víš, že mne budou volat k soudu? Laco, weet je dat ze me voor de rechter zullen dagen?
že každý se na mne s opovržením podívá? dat iedereen me met minachting zal aankijken?
Jenůfko, Jenůfka,
já i to pro tebe snesu, já i to pro tebe snesu. Ik verdraag zelfs dat voor jou, ik verdraag zelfs dat voor jou.
Co nám do světa, co nám do světa, když si budeme na útěchu! Wat gaat de wereld ons aan, wat gaat de wereld ons aan, als we elkaar tot troost zullen zijn!
O Laco, duša moja! O Laco, mijn ziel!
O pojď, o pojď! O kom, o kom!
Včil k tobě mne dovedla Nu heeft zij mij naar jou gebracht,
láska ta větší, die grotere liefde,
co Pánbůh s ní spokojen! waarmee God Zelf tevreden is!