Leoš Janáček
Nemohu za to, nemám pokoje v hlavě. Ik kan het niet helpen, mijn hoofd laat me niet met rust.
To ti věřím... aj já nemám pokoje! Ik geloof je meteen... ach, ik heb zelf ook geen rust!
Už od té chvíle, co jsem tě dovedla dom, napadlo mně z tvého naříkání neštěstí. Al vanaf het moment dat ik je thuisbracht, hoorde ik het onheil in je gejammer.
A když jsi se mi potom přiznala se svým pokleskem, myslela jsem, že i mne to musí do hrobu sprovodit! En toen je me daarna over je misstap opbiechtte, dacht ik dat het ook mij het graf in zou jagen!
Schovávala jsem tě s úzkostí v tvojí hanbě, v tvojí hanbě, až do té chvíle, co chlapček uviděl svět; Ik heb je met angst en beven verborgen gehouden in je schande, in je schande, tot het moment dat de jongen het levenslicht zag;
a jeho hodný otec se ani ve snu o to nestará! en zijn brave vader denkt er niet eens in zijn dromen aan!
Tuším, že sebou Števuška zahýbl! Volgens mij is Števuška net bewogen!
Pořád se s tím děckem mažeš, místo abys Pánaboha, Pánaboha prosila, by ti ulehčil od něho, by ti ulehčil od něho! Je vertroetelt dat kind aan een stuk door, terwijl je Onze-Lieve-Heer zou moeten smeken, Onze-Lieve-Heer zou moeten smeken, om je van hem te verlossen, om je van hem te verlossen!
A ne... spí tiše... Ach nee... hij slaapt rustig...
On je tak milý, on je tak milý, on je tak milý, tak tichúčky; Hij is zo lief, hij is zo lief, hij is zo lief, zo muisstil;
Co je těch osm dní na světě, nikdy, nikdy, nikdy nezaplakal! In die acht dagen dat hij op de wereld is, heeft hij nooit, nooit, nooit gehuild!
Ale bude bečat, bude domrzat, bude bečat, bude domrzat! Jen počkej! Maar hij gaat blaten, hij gaat op je zenuwen werken, hij gaat blaten, hij gaat op je zenuwen werken! Wacht maar af!
Krve, rozumu mně to upíjí! Het onttrekt me bloed en verstand!
A já si na tobě tak zakládala, a já si na tobě tak zakládala! Bože můj, Bože můj! En ik was zo trots op jou, ik was zo trots op jou! Mijn God, mijn God!
Tak je mi až mdlo, mamičko! Tak je mi až mdlo, mamičko! Ik voel me zo zwak, moeder! Ik voel me zo zwak, moeder!
Matičko, tak je mi mdlo! Matičko, půjdu si lehnout! Moeder, ik voel me zo zwak! Moeder, ik ga even liggen!
Ale, prve si to všecko vypij, aby se ti v spánku ulehčilo. Ustláno již máš, kahánek jsem ti také rozžehla! Maar drink dit eerst helemaal op, dan slaap je er rustiger van. Je bed is al opgemaakt, en ik heb ook een lampje voor je aangestoken!
Dobrou noc, mamičko! Dobrou, dobrou noc, mamičko! Welterusten, moeder! Wel, welterusten, moeder!