Leoš Janáček
Nu, a co? 글쎄, 그게 어쨌다는 거야?
Neobyčejný pohled! Ta krása! Duše se raduje. 정말 놀라운 광경이야! 저 아름다움이라니! 영혼이 기뻐하네.
To je toho! 그게 뭐 대수라고!
Rozkoš! A ty jen: "to je toho!" Měla bys jen přihlédnout, jaká krása tají se v přírode. 황홀하지! 그런데 넌 고작 “그게 뭐 대수라고!”라니. 자연 속에 숨은 아름다움을 자세히 들여다봐야 해.
Nu arci. Jaká s tebou řec! Jsi učitel, chemik, mechanik! 그래, 물론이지. 너랑은 말이 안 통해! 넌 선생에 화학자에 기계공이잖아!
Podívej se, kdo to tam rozkládá rukama? 저기, 팔을 마구 휘두르며 서 있는 저 사람은 누구지?
To Dikoj, vadí se se synovcem. 저건 디코이야. 조카와 다투고 있어.
To si našel míto! 참으로 딱 좋은 장소를 골랐군!
Najde si je všude. Upadl mu do rukou Boris Grigorjevič. 저 사람은 아무 데서나 저러잖아. 보리스 그리고리예비치가 그 손아귀에 들어갔네.
Tak si na něm pojezdí. 그럼 보리스를 실컷 들볶겠군.
Jako by se od řetězu utrh. Pojď' me mu z cesty: ještě by se na nás chytil. 꼭 사슬을 끊고 뛰쳐나온 것 같군. 자, 비켜 가자. 우리한테까지 달려들지 몰라.