Antonín Dvořák
po světě bloudíš širokém, vagas por el amplio mundo,
díváš se v příbytky lidí. y miras dentro de los hogares de la gente.
Měsíčku, postůj chvíli, Oh, luna, quédate un momento,
řekni mi, kde je můj milý? dime, ¿dónde está mi amor?
Řekni mu, stříbrný měsíčku, Dile, luna plateada,
mé že jej objímá rámě, que mi brazo lo abraza,
aby si alespoň chviličku, para que, al menos por un instante,
vzpomenul ve snění na mě. se acuerde de mí en sus sueños.
Zasvěť mu do daleka, Brilla para él en la distancia,
řekni mu, kdo tu naň čeká! ¡dile quién le espera aquí!
O mně-li duše lidská sní, Si un alma humana llegara a soñar conmigo,
ať se tou vzpomínkou vzbudí! ¡que ese recuerdo lo despierte!
Měsíčku, nezhasni! ¡Oh, luna, no te apagues!